Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje škola finanční gramotnosti

25. 10. 2015 19:30:14
Někdy se píše, že v ČR je nízká finanční gramotnost. Je to pravda? A jaké to může mít důsledky pro náš život?


Zdravím čtenáře a blogery/ky idnes, kde jsem se nedávno zaregistroval.Můj první příspěvek měl být původně věnován uprchlické krizi. Jenže právě jsem dostal jeden '' milý'' dopis od jedné nejmenované pojišťovny a díky tomu došlo ke změně tématu.


V minulosti se často psalo o nízké finanční gramotnosti v české populaci. Při kritickém pohledu na sebe sama, musím říci, že na tom něco je. Co vlastně vyjadřuje pojem finanční gramotnost? Jde o znalost a dovednost, která umožnuje porozumět financím a správně s nimi zacházet. To mně vrací k výše zmíněnému dopisu, který mně usvědčuje, že ne vždy jsem se podle této definice řídil a že jsem byl občas za to po zásluze potrestán finanční újmou.


Před mnoha lety jsem se nechal přesvědčit jedním prodejcem iluzí, že je rozumné uzavřít životní pojištění. Ostatně to, že to je rozumné si myslím dodnes. Již méně rozumné je, neseznámit se podrobněji s produktem, dříve než si ho pořídím. Prodejce se snaží prodat, má za to svojí provizi a proto ne vždy jedná v zájmu zákazníka. " Stát za pár let nebude mít na důchody a kdo se nezajistí dnes, v důchodu spláče", argumentoval. To vedlo k tomu, že jsem uzavřel investiční životní pojištění dříve, než-li jsem si ujasnil, zda tento druh životní pojistky je pro mě vhodný. Když jsem si po letech uvědomil, že zhodnocení spořící složky bude i po doběhnutí pojištění z mého pohledu bídné a že peníze mohu zhodnotit lépe mnoha jinými způsoby (což i činím). Řekl jsem si, že to musím řešit. Uplynul další čas, než jsem uzavřel nové pojištění, které již mělo sloužit pouze k jednomu účelu, skrytému již ve svém názvu-životní pojištění. Vědouc, že staré pojištění nemohu vypovědět, protože výpověď z mé strany by znamenalo výraznou finanční ztrátu již naspořených peněz, mě vedlo k následným krokům. Kontaktovat pojišťovnu za účelem tzv. zmrazení pojistky. Což znamená, že pojišťovna uvede pojistnou smlouvu do splaceného stavu a pojistné vám vyplatí ke dni původního ukončení. Několik měsíců jsem se dožadoval o zaslání písemné úpravy ze strany pojištovny. Vždy jsem byl ujištován, že věc je vyřízená a moje pojištění zmrazeno a že své peníze dostanu v řádném termínu. Pochopitelně jsem toto několikrát vyžadoval písemně. Což se nikdy nestalo.
Byly jiné starosti a absence písemného potvrzení o úpravě pojistky zapadla do zapomnění. Již dvakrát zmíněný dopis celou záležitost připomněl a umožnil mně pochopit, proč jsem úpravu-zmrazení pojistky nikdy nedostal písemně. Pojišťovna po celou dobu čekala, než se formálně vyčerpají peníze ze spořící složky a bude mě moci informovat o zániku pojištění z důvodu vyčerpání podílového účtu. Jinými slovy k žádnému zmrazení nedošlo.


Můj příspěvek nemá být žalobou na nekorektní jednání nadnárodní pojišťovací společnosti, ale má být o důsledcích špatné finanční gramotnosti, s jejímiž důsledky se musím potýkat. Špatné finanční gramotnosti, s kterou zjevně některé společnosti počítají při tvoření svého byznys plánu. O čemž vypovídá i můj druhý příběh.


Zpravidla si držím pro stálou mobilitu dvě auta. Při prodeji jednoho jsem vždy pár měsíců odkázán jen na druhé. Začátkem roku 12 došlo k prodeji auta a následně byla událost nahlášena pojišťovně. Na jaře pojišťovna zaslala přeplatek a věc jsem považoval za uzavřenou. Tedy do doby, kdy mne v létě telefonicky kontaktoval jejich zástupce do italského Imperia, za účelem neuhrazené částky na pojistném. Jasně jsem se vymezil, že chyba rozhodně není na mé straně a že pokud by existoval nedoplatek, tak proč by mě pojišťovna, po ukončení smlouvy, naopak vracela přeplatek?
Během léta mě na mých cestách po Evropě telefonicky kontaktovali ještě jednou ze stejného důvodu. Na podzim přišla důrazná písemná upomínka, zdobena paragrafy. Teprve tehdy přišla možnost porovnat číslo pojistky. Díky tomu, že si korespondenci obvykle ukládám, nebyl problém najít nejen ukončení pojistky, ale i předešlou obálku se složenkou. Moje již zaniklá pojistka se neshodovala ani s pojistným číslem, ale ani s účelem založení-pojištění auta. Ve staré obálce jsem našel ještě jeden návrh na životní pojištění, jejíž číslo se shodovalo s číslem pojistky, jejíž uhrazení po mně bylo aktuálně vymáháno. Byl u toho reklamní letáček, nabídky životního pojištění, které bude automaticky uzavřeno, pokud uhradím obratem první splátku.
Měli smůlu, bylo jen věcí náhody, že v té době jsem rušil pojištění vozu a proto jsem neplatil nic. Takže neexistovala ani teoretická možnost, že bych i omylem, zaslal peníze místo na splátku pojistky auta, na splátku životního pojištění a tím ho aktivoval. Proto jejich drobný trik neprošel a stačil jeden můj dopis jako odpověď taktéž vyzdobený paragrafy a věc byla vyřešena.


Čas od času můžeme číst v novinách, nebo se i osobně přesvědčit o přístupu nejen velkých nadnárodních společností vůči zákazníkům ve střední a východní Evropě. Příběhy o stejném obalu, odlišném obsahu a často i vyšší ceně v neprospěch této části Evropy, jsou všeobecně známy. Stejně tak, jako odpovědi zástupců firem. Podřizujeme své produkty ''specifickým chutím'' dané oblasti. Domnívám se, že obdobný přístup k nám mají i některé finanční domy. Viz. mé zkušenosti s pojištěním. Tuto situaci jim umožnil hlad po nedostatku zboží a služeb po pádu komunistů. Z té doby jde zvyk produkovat pro nás zboží druhé jakosti a prodávat ho dráž. Což by si v západní části Evropy nemohli dovolit. Možná, že o to naléhavější je zde potřeba vyšší finanční gramotnosti, než na západě, kde je, jak se domnívám, zákazník lépe chráněn.


Závěrem bych se rád podělil ještě o jednu zkušenost, tentokrát s povinným ručením. Jde o příběh, který se odehrál v první polovině 90 let. Tenkrát mě moje kamarádka pozvala na chalupu. S tím, že se tam bude učit, bylo zkouškové období. Přiznám se že jsem si od toho sliboval něco víc, než jen skripta sociologie. I když zcela něco jiného, než co se odehrálo.
Horská chalupa byla hůře dostupná a tak jsem si půjčil auto. Strávili jsme tam několik dní a jednou v podvečer, když jsme se jeli projet, nás nabourala stará škodovka. Náraz nás částečně odhodil ze silnice i s autem. Bylo jen štěstí, že auto zůstalo viset na okraji srázu a nespadlo dolů. Obě auta byla na šrot, jinak se kromě modřin nikomu nic nestalo.
Zkrátím to, viník nehody utekl a pojišťovna podmiňovala vyplacení škody, nejen uzavření případu policií, ale i identifikací viníka. Garanční fond v tu dobu ještě neexistoval. Měli jsme štěstí a policisté odvedli dobrou práci. Vypátrali známého recidivistu, kterého jsme pomohli usvědčit, jako řidiče. Pojišťovna náhle otočila a věc skončila u soudu. Celkem banální kauza trvala několik let. Jenže auto bylo půjčené a já začal splácet 200 tisícový dluh. Což byla v 90 letech pro mladého kluka, celkem slušná finanční zátěž. Průměrná mzda v roce 1994 byla v ČR. 7004,-kč. Jak dlouho to budu z běžného platu splácet?
Usoudil jsem, že mě nikdo finančně neohodnotí lépe, než-li se ohodnotím sám a proto následovalo založení živnosti. Start byl velmi tvrdý a protože nebylo finančně možné platit nájem za nebytové prostory a za bydlení, v práci jsem i bydlel. Přes všechny obtíže se povedlo závazky do 2 let vyrovnat. Z kamarádky se stala přítelkyně. Dokončila školu a přibližně rok pracovala pro zahraniční nadaci. Ta po té ukončila v ČR. činnost a ona přišla o zaměstnání. Nabídl jsem jí práci u sebe, na čas, než si něco najde. Od té doby společně pracujeme a vychováváme děti ve spokojeném manželství.
Pět let po nehodě, když jsem již dávno odepsal náhradu škody, i přes vyhraný soud, stále nedošlo k výplatě. Byly jen další náklady spojené se sporem a já jsem, dle mého úsudku, oprávněně pochyboval o právní kvalitě našeho státu, se karta otočila. Jeden náš zákazník nabídl nezištně své služby, pokud bychom někdy potřebovali s něčím pomoci. Věděl jsem, že je vlivný, jen jsem nevěděl na kolik. Týden po té, co jsem si mu postěžoval, přišla poštou složenka od pojišťovny s výplatou škody.


Devadesátá léta byla občas divoká. Byla to doba, která z nás udělala konzumenty zboží druhé jakosti. Byly zrušeny potravinářské normy, což vedlo k tomu, že mohl kdokoliv cokoliv vydávat za výrobek původních vlastností. Nastalo velké snížení kvality. Do té doby potraviny i přes různé výkyvy v kvalitě, vykazovaly obdobné vlastnosti. Když jste si koupil špekáček, věděl jste, že může být dle kvality více či méně chutný, ale vždy se dal opékat nad ohněm. Po zrušení norem špekáček ztratil tuto vlastnost a nad ohněm se vám klidně rozpadl. Vlastnosti potravin na které jsme byli zvyklí, přestaly platit. Jiný druh zboží, například různé finanční služby u nás často ani neexistovaly, nebo jen v omezené míře. Na trh se pak rovnou uvedly v druhé jakosti.
Stále se snažím zlepšovat svojí finanční gramotnost. Myslím, že do toho mohu zahrnout i vědomí, že za své poctivě vydělané peníze bych měl požadovat poctivé zboží a služby. Někdy i na úkor vlastního pohodlí. Proto je třeba dát si více práce, kde si koupím svůj "špekáček". Mohu ho koupit v prvním obchodě a po té se divit, když se nad plamenem rozpadne, nebo si dát tu práci a seznámit se ze složením. Díky tomu vytvářím tlak na výrobce. Dávám mu tím signál, že si vážím svých peněz a požaduji za ně adekvátní zboží. Nezbývá než si přát, aby se brzy psalo, že Češi mají vysokou finanční gramotnost a aby bylo čím dál těžší splést se při nákupu "špekáčků".

8.10 2016 Nedávno po více než ročním dopisování jsem docílil svého a pojišťovna se po dlouhém boji slov a argumentů se mnou vyrovnala. Doplňuji to, protože to do příběhu patří a protože to ukazuje, že trpělivý boj za svá práva se vyplácí. Myslím si, že to je dobrá zpráva.

Autor: Jaromír Tichý | neděle 25.10.2015 19:30 | karma článku: 11.35 | přečteno: 344x

Další články blogera

Jaromír Tichý

Plameňáci.

Tohoto krásného vodního ptáka lze obdivovat v několika zoologických zahradách. Osobně se mi líbí ptačí svět v pražské zoo. Myslím, že tam je lze při troše představivosti vnímat, jako ptáky na svobodě.

13.11.2016 v 11:37 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 135 | Diskuse

Jaromír Tichý

28.10 den vzniku samostatného československého státu

V roce 28. 10. 1918 se stala jedna velmi významná událost. Nešlo pouze o vznik Československa po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie, ale i o položení základů demokracie na našem území.

28.10.2016 v 12:06 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 173 | Diskuse

Jaromír Tichý

Za poctivé peníze poctivé zboží, platí to tak vždy?

Máte taky pocit, že ne vždy dostanete za své peníze odpovídající zboží? Tento článek uvádí moje konkrétní zkušenosti proč si to nemyslím.

8.10.2016 v 11:17 | Karma článku: 20.34 | Přečteno: 753 | Diskuse

Jaromír Tichý

North Berwick

Východně od Edinburghu na pobřeží je Scottish Seabird Centre. Je to místo, které je škoda při toulání po Skotsku minout.

12.6.2016 v 15:25 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 141 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Až poznáš svět

Jsem z generace, která musela umět všechno. Postavit si dům, na který napřed musel člověk sehnat materiál, ten dům umět udržovat, opravit auto, pokud možno umět auto, předělat, ze starého nové udělat.

25.11.2017 v 2:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Lucie Volková

Reakce na reakce kampaně #metoo

Kde je zakotvena hranice lidskosti a hranice lidských zrůdností? Kdo ji určuje? Proč ji lidé nedokáží odhalit?

25.11.2017 v 1:49 | Karma článku: 7.32 | Přečteno: 134 | Diskuse

Dana Urbanicsová

VI. Náš život s Trpajzlíkem

20.4.2017 Že se z nenápadné, tiché, ušlápnuté holčičky vyklube stvoření s velkou osobností jsem poznala hned v prvních měsících společného života.

24.11.2017 v 22:50 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 140 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Zapomeň na vteřiny a možná i na hodiny

V době studií na vysoké škole jsem se často pral s problémem, jak stihnout vše co musím a také to, co chci. S časem vlastně bojuji dodnes. Má tenhle zápas nějaké řešení?

24.11.2017 v 20:50 | Karma článku: 12.54 | Přečteno: 193 | Diskuse

Hana Dufková

Pacient - rukojmí? Nebo jak je to mezi lékaři?

Již delší dobu jsem „neblogovala“. Asi jsem si žila tak nějak spokojeně, bez toho, že by mě k psaní něco vyprovokovalo.

24.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 623 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 379

Rád cestuji a dívám se kolem sebe. Když mám něco na srdci, rád to řeknu a rád si poslechnu jiný názor.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.